Rakovina vaječníků je jedna z nejnebezpečnějších ženských rakovin, protože se často projevuje až v pozdní fázi. Mnoho žen si myslí, že pokud nemají bolesti nebo krvácení, jsou v pořádku. To je nebezpečná iluze. Gynekologové znají příznaky, které vypadají jako běžné potíže - a právě ty jsou klíčem k včasnému záchytu.

Co hledá gynekolog při prohlídce?

Gynekolog nevidí rakovinu vaječníků přímo při běžné prohlídce. Ale ví, na co se dívat. Při palpací břicha a počátečním vyšetření na gynecologickém křesle hledá změny, které by měly zasáhnout alarm. Například zvětšené vaječníky - nejen způsobené cystami, ale tuhé, nepravidelné, nebo pevné struktury, které se nezmenšují s cyklem. Pokud má žena v posledních měsících nevysvětlitelně zvětšené břicho, jako by měla přibrala 5-10 kg jen z břicha, gynekolog to vezme vážně.

Nejčastější příznaky, které si ženy často vysvětlují jako „nějaká zácpu“ nebo „nepříjemné břicho“: neustálé pocení plného břicha, rychlá sytost při jídle, zvýšené plynatost, potřeba častějšího močení bez infekce močových cest. Pokud tyto příznaky trvají déle než 2-3 týdny a jsou nové, gynekolog je označí jako „alarmové“.

Co dělá gynekolog, když má podezření?

Když se objeví podezření, gynekolog nepředepíše léky ani neřekne „to projde“. Provede první krok - ultrazvuk. Transvaginální ultrazvuk je zde klíčový. Ukazuje přesnou velikost, tvar a strukturu vaječníků. Rakovina se často projevuje jako jednoduše nebo vícekomorová nádorová změna s nepravidelnými hranami, krevními cévami uvnitř a často i přítomností tekutiny v břiše (ascites).

Ultrazvuk sám o sobě neříká, zda je to rakovina - ale ukazuje, zda je to podezřelé. Pokud je nález podezřelý, gynekolog okamžitě odkáže na onkogynecologa nebo na specializované centrum. Tam se provede další test - krevní test na CA-125. Tento marker není dokonalý: může být zvýšený i u zánětů, endometriózy nebo těhotenství. Ale pokud je CA-125 vysoký a zároveň je ultrazvuk podezřelý, pravděpodobnost rakoviny stoupá výrazně.

Na základě těchto dvou výsledků se rozhoduje o dalším kroku - CT nebo MRI břicha a pánve. Tyto vyšetření ukazují, zda nádor roste jen ve vaječnících, nebo se už rozšířil do lymfatických uzlin, jater nebo jiných orgánů. To je důležité pro stanovení stádia a plánování léčby.

Proč je rakovina vaječníků tak obtížná k detekci?

Rakovina vaječníků je tichá. Neexistuje žádný spolehlivý screeningový test, jako je PAP test pro děložní čípku. Žádná žena nechce jít na gynekologa, jen proto, že „má trochu plné břicho“. A gynekolog nemůže každou ženu každý měsíc posílat na ultrazvuk - to by bylo nemožné a neúčelné.

Proto je klíčem pozornost. Když žena řekne: „Mám už tři týdny pocit, že mám břicho jako po osmi měsících těhotenství, a přitom jsem neotěhotněla.“ - to je signál, který gynekolog nesmí přehlédnout. Většina žen s rakovinou vaječníků si nejprve vysvětluje příznaky jako „nějaká zácpu“, „nepříjemný menstruační syndrom“ nebo „příliš mnoho kofeinu“.

Studie z roku 2024 ukazují, že 78 % žen s pozdně diagnostikovanou rakovinou vaječníků si příznaky vysvětlovalo jako „běžné“ - a až 6 měsíců čekalo, než šlo k lékaři. V té době byl nádor často již v třetím nebo čtvrtém stádiu.

Kdo má vyšší riziko?

Není to jen otázka věku. I když nejčastější věková skupina je 50-70 let, rakovina vaječníků se může objevit i u žen ve 30. Riziko se zvyšuje, pokud:

• Máte rodinnou anamnézu rakoviny prsu, vaječníků nebo děložního čípku (zejména mutace BRCA1 nebo BRCA2).
• Byla jste bez dětí nebo jste měla první dítě po 35. roce věku.
• Máte endometriózu nebo dlouhodobě nepravidelné menstruace.
• Byla jste na hormonální náhradní terapii po menopauze bez progesteronu.
• Máte obezitu (BMI nad 30).

Ženy s mutací BRCA1 mají až 40-60 % rizika vývoje rakoviny vaječníků do věku 70 let. Pro ně je doporučeno pravidelné sledování, někdy i prevence - odstranění vaječníků po dokončení rodiny.

Co můžete dělat vy?

Nemůžete se vyhnout rakovině vaječníků, ale můžete ji včas zjistit. Pravidelné návštěvy gynekologa - minimálně jednou ročně - nejsou jen pro PAP test. Je to příležitost říct: „Mám už nějakou dobu ten pocit, že mám plné břicho, a nevím, co to je.“

Nečekejte na bolest. Nečekejte na krvácení. Pokud se vám změnilo tělo - a to změněné trvá déle než 2-3 týdny - jděte k gynekologovi. Neříkejte si: „To snad projde.“ Většina žen, které přežily rakovinu vaječníků, říká: „Kdybych šla dřív, bylo by to jinak.“

Nejde o to, abyste měli každý měsíc ultrazvuk. Jde o to, abyste věděli, co je normální, a kdy je čas říct: „To se mi nezdá.“ Gynekolog je vaše nejlepší pomůcka - ale jen pokud mu řeknete, co se děje.

Co se děje po diagnóze?

Pokud je rakovina potvrzena, následuje tým lékařů - onkogynecolog, onkolog, radiolog, dietetik a psycholog. Léčba začíná operací - odstraněním vaječníků, dělohy, lymfatických uzlin a všech podezřelých tkání. Cílem je odstranit všechno, co se dá. Poté následuje chemoterapie - obvykle kombinace paclitaxelu a karboplatiny. V některých případech se používají i cílené léky nebo imunoterapie.

Prognóza závisí na stádiu. Při rané diagnóze (stádium I) je přežití 90 % a více. Při pozdní diagnóze (stádium IV) klesá na 20-30 %. To zní strašidelně - ale pokud se nádor objeví včas, šance na život jsou velmi dobré.

Největší chyba je čekání. Největší síla je vědomí. A největší pomoc je vaše hlasitost - když řeknete gynekologovi: „Něco se mi nezdá.“

Co dělat, pokud se vám nezdá, že vás lékař poslouchá?

Někdy ženy říkají: „Řekla jsem gynekologovi, že mám plné břicho a on mi řekl, že je to jen zácpu.“ Pokud se vám zdá, že vás neposlouchá, neváhejte jít k jinému lékaři. Věřte svému tělu. Pokud něco trvá déle než tři týdny a mění se - hledejte odpověď. Druhý názor není známka nedůvěry - je známkou sebeobrany.

Nejde o to, abyste byli „náročné“ nebo „přehnané“. Jde o to, abyste byli vědomé. A vědomost je první krok k přežití.