Základy o tom, co čeká matku po porodu

Jakmile porodní asistentka řekne tu zásadní větu "Je to holčička!" nebo "Je to kluk!", nastává pro novopečenou matku zcela nová etapa života. Život se zpomalí... a zároveň se zrychlí jako splašený vlak. V tomto čase je plno radostí, ale také výzev a nekonečných otázek. Jaká je realita prvních týdnů? Přiznám se, že ačkoli jsem muž, nemám vlastní děti, a tak můj pohled na tuto otázku je zevní, zato pečlivě pozorovaný a podložený zkušenostmi mých blízkých. Navíc, když jsem dělal rozhovory pro mé blogy na téma rodičovství, slyšel jsem opravdu inspirující příběhy.

Co si matky obvykle neuvědomí je, že po porodu má tělo tendenci se vrátit do předtěhotenského stavu, což může mít různé výrazy – od šestinedělí, kdy se děloha zmenšuje a čistí, až po emoční kolotoč, který přichází s navrácením hormonů do původního stavu. Bylo zjištěno, že až 60–80 % žen může mít po porodu mírné deprese známé jako baby blues. V těchto případech je opravdu cenná podpora partnera, rodiny a přátel. Opravdové potěšení však přináší právě ono malé stvoření, které si vyžádá veškerou pozornost.

Šestinedělí a proces hojení

Prvních šest týdnů po porodu, které se obvykle nazývají šestinedělím, je obdobím zotavování. Tělo se musí nejen uzdravit od fyzického traumatu spojeného s porodem, ale také se musí adaptovat na své nové role. Děloha se pomalu vrací do původní velikosti, což může být provázeno krvácením a špiněním. To všechno je docela normální a naše těla jsou na tento proces připravena.

Když jsem mluvil s kamarádkou, která nedávno rodila, řekla mi, že jedna z největších změn, které po porodu pocítila, bylo uspořádání priority. Ptáčci venku najednou zpívají o něco tišeji, protože veškerá pozornost je soustředěna na ten malý křehký život. Zní to možná trochu melodramaticky, ale ve skutečnosti jde o velmi intenzivní proces, ve kterém se utváří a posiluje vztah mezi matkou a dítětem, a to dokonce i skrze drobné každodenní rituály jako je kojení, přebalování a uspávání.

Kojení a výzvy, které s sebou přináší

Největším očekáváním novopečených matek je obvykle kojení. Ačkoli je to přírodní proces, není to vůbec jednoduché a mnohdy se to nedaří hned na první pokus. Jseš tam, snažíš se udržet hlavičku vašeho nového člena rodiny pod správným úhlem, zatímco se modlíš k bohům kojení, aby vše probíhalo hladce. A pak… nic. Mléko nepřichází, dítě je frustrované a vy začínáte o sobě pochybovat. Je to běžný scénář, který ale zdůrazňuje, jak je důležité vyhledat odbornou pomoc a podporu, a to nejlépe od porodní asistentky nebo laktační poradkyně.

Jedna věc, která mi byla sdílena při mém výzkumu, je ta, že ačkoliv společnost klade velký důraz na kojení jako na "nejlepší start pro vaše dítě", není důvod se cítit méněcenně, pokud to nevyjde. Vždyť i umělá výživa je dnes vysoce kvalita a poskytuje dětem všechny potřebné nutrienty. Důležité je být trpělivý a chápavý vůči sama sobě. Kam se poděla ta doba, kdy to stačilo jen přiložit a hop, jakoby nic...?

Spánek (nebo spíše jeho nedostatek)

Mluvíme tu pořád o dětech a kojení, ale abysme byli spravedliví, musíme zmínit i velkého lvičího otce v porodním pokoji – nedostatek spánku. Ano, ta sladká skřípotající zvuky od kolébky mohou být kouzelné, ale když vstanete po čtrnácté v noci, abyste uklidnili malého králíčka, začínáte pochybovat o vaší schopnosti přežít bez spánku. Ačkoliv věda říká, že dospělý člověk by měl spát 7-9 hodin denně, jak novopečení rodiče záhy zjistíte, že tento ideál je něco jako jednorožec – nádherný, ale velmi pravděpodobně imaginární.

Napadá mě historka od kamaráda, který mi jednou povídal, jak usnul s miminkem na hrudi – a když se probudil, objevil, že nějakým způsobem dokázal spát i stát zároveň. Nu, možná to vezmu ve své příští knize jako příklad nového druhu multitaskingu. Vzhledem ke všemu, spánek opravdu není na seznamu priorit těsně po porodu, ačkoliv je důležitý pro zdraví. S tím, jak dítě roste, se postupně dostaví období delšího spánku a vy získáte zpět nějaké ty sladké, sladké hodiny nerušeného odpočinku!

Emoce, hormony a psychické zdraví

Víte, co je legrační? To, jak vás může převálcovat tsunami emocí z ničeho nic ve chvíli, kdy dojíte kus čokolády a koukáte se na reklamu s roztomilými štěňaty. Pro nové matky jsou emoce po porodu často jako horská dráha. Jeden den se můžete cítit jako Wonder Woman, která může porazit cokoliv, a ten další už jen brečíte, protože se vám podařilo uspat miminko na více než dvacet minut. Hormonální změny jsou zodpovědné za mnoho z těchto emocionálních výkyvů, a proto je tak důležité mluvit o tom, co cítíte, a nezůstávat s těmito pocitmi osamocená.

Zajímavým faktem je, že tyto hormonální změny jsou zcela přirozenou součástí procesu, a jakkoli se může jednat o podstatný stres, je to prostě to, co naše těla dělají, aby se přizpůsobila nové roli. Příliš často jsou ženy pod tlakem, aby byly dokonalé matky, což může vést k pocitům selhání a frustrace. A to ani nemluvím o sociálním tlaku, který může na nové matky tlačit tak, že se zaregistrují na maraton již tři týdny po porodu. Tyhle věci berte s nadhledem, protože skutečnou prioritou by mělo být zdraví, pohoda a šťastný vývoj dítěte.

Fyzická aktivita a péče o sebe

Někde jsem četl, že cvičení je skvělý způsob, jak se postavit na nohy po porodu. No jo, jenže když máte doma kňučící klíště, které se od vás nehnulo déle než na toaletní přestávku, je to trochu výzva, viďte? Pokaždé, když slyším, že by matky měly jít cvičit, abych byly fit a šťastné, přemýšlím, jestli ten, kdo to radí, vůbec kdy měl děti. Jenže, upřímně řečeno, nějaký ten lehký pohyb může skutečně pomoct, třeba jakákoli rekreační chůze, nebo i jen protažení může zvednout náladu a odplavit stres.

Není to jenom o shazování přebytečných kilogramů, což je btw. úplně jiná svatá válka, o tom někdy příště. Jde především o to, abyste si našly čas pro sebe, načerpaly trochu svěžesti a posílily tělo i mysl. A pokud by to chtělo ten extrém, tak proč nevyběhnout na každodenní obrázkový běh, když u toho můžete počítat modré vozy zaparkované na vaší oblíbené trase? Zase se něco stalo! A věřte mi, jednoho dne se budete smát všem těm cvičebním absurditám a budete vzpomínat s nostalgií, jak jste jednou omylem cvičili se zapomenutou plenou na rameni.

Rutina, společenský život a nová realita

Ruku na srdce, najednou zjistíte, že vaše rutina připomíná více scénář k filmu "Den štíra" a že vaše společenský život se proměnil v sérii videohovorů s nejlepší kamarádkou, kde jeden z vás vždycky usne. Přesto je nezbytné najít i v této nové realitě místo pro sebe, pro své přátele, a užít si trochu normálního života. Dokážu si představit, že to občas vypadá jako mise nemožná, ale každé málo je lepší než nic.

A teď to nejdůležitější – kdykoli se Vám bude chtít zazpívat loučení s rozumem, vzpomeňte si, že jste teď v klubu supermamink, které vše zvládají s grácií baletky, i když občas zakopnou o dětskou hračku a s grácií horší frakturou kotníku. Takže vyzbrojte se smyslem pro humor, spojte se s ostatními matkami a nenechte si ujít ani minutu z té nepředstavitelné jízdy, kterou mateřství představuje. Nemusíte být dokonalá, jen skvělá, a to jste bezpochyby již teď. A kdyby vás to uklidňovalo, tak mi můžete vyprávět vaše příběhy zde na blogu! Vždyť co by byl život bez smíchu – i ledacos dalšího – nad plenami?