Chceš vědět, jak se provádí konizace, a nebo jsi právě dostala od gynekologa doporučení na tento zákrok? Není to nic, o čem se běžně mluví, ale je to jedna z nejčastějších malých operací v gynekologii. V České republice se každoročně provede tisíce konizací - a většina z nich probíhá bez komplikací. Nejde o žádný velký zákrok, ale i tak je důležité vědět, co tě čeká. Tady je přehled od začátku do konce, bez přehánění, bez strašidel, jen faktů a reálných zkušeností.

Co je to vlastně konizace?

Konizace je malá chirurgická procedura, při které gynekolog odstraní malý kuželovitý kousek tkáně z děložního hrdla. Proč? Protože při pravidelném cytologickém vyšetření (Pap test) nebo při kolposkopii zjistí lékař abnormální buňky - nejčastěji způsobené infekcí lidským papilomavirem (HPV). Tyto změny nejsou rakovina, ale mohou se vyvinout v rakovinu, pokud je necháš beze zpracování. Konizace to zastaví. Je to jako včasný zásah - odstraníš problémovou část, aby se nic dalšího nevyvinulo.

Nejčastější příčina těchto změn je infekce typem HPV 16 nebo 18. Tyto typy se přenášejí pohlavním stykem a většina lidí je v průběhu života dostane - ale tělo si s nimi většinou poradí samo. Když ale buňky začnou měnit strukturu trvale, lékař doporučí konizaci.

Kdy je konizace potřeba?

Není to zákrok, který se dělá na základě obavy nebo strachu. Dělá se jen tehdy, když je to potvrzeno výsledky vyšetření. Tady je, co vede k doporučení:

• Středně nebo vysoké stupně dysplazie (CIN 2 nebo CIN 3) - to znamená, že změny v buňkách jsou výrazné
• Opakované abnormální výsledky Pap testu, i když nejsou přímo CIN 3
• Pozitivní výsledek kolposkopie s podezřelými oblastmi
• HPV typ 16 nebo 18 s přidruženými změnami

Nejde o to, že máš rakovinu. Jde o to, že máš předrakovinovou změnu - a konizace ji odstraní. Mnoho žen si myslí, že když dostanou doporučení na konizaci, je to konec. Ale většina žen po ní žije zcela normálně, bez následků.

Jak se konizace provádí?

Konizace se dělá v nemocnici nebo specializované gynekologické praxi. V Brně se používá hlavně jedna metoda - konizace laserem. Je to nejpřesnější, nejméně krvácí a rychle se hojí. Někdy se používá i elektrokonizace (výřez elektrickým kroužkem), ale laser je dnes standardem.

Postup je jednoduchý:

1. Přijdeš na vyšetření, obvykle v první polovině cyklu - po menstruaci, ale před ovulací.
2. Nepotřebuješ ani předchozí přípravu, jen nekouřit 24 hodin před zákrokem a nepoužívat vaginální vložky nebo pěny.
3. Na zákrok se nevstupuje jako na operaci. Dělá se v lokální anestezii - lékař ti vloží do děložního hrdla malý kapek anestetika. Nebo ti podává přípravek, který ti uklidní nervy.
4. Na konci je připojená malá kamera (kolposkop), která ti umožňuje sledovat, co se děje. Většina žen to vůbec nevidí - nebo vidí jen tmavý kousek tkáně, který se odstraňuje.
5. Zákrok trvá 10 až 20 minut.

Po zákroku ti dávají kousek tkáně na histologii - to je laboratorní test, který potvrdí, zda byly odstraněny všechny abnormální buňky. To je důležité. Pokud je výsledek dobrý, nemusíš se dál obávat.

Co cítíš během a po konizaci?

Během zákroku necítíš bolest. Můžeš cítit jen lehké tlačení nebo křečovitý pocit - jako při menstruaci. Některé ženy říkají, že to bylo jako „těžké stahování“. To je normální. Po zákroku se můžeš cítit trochu unaveně nebo mít mírné křeče. Některé ženy mají mírné krvácení nebo šedivý výtok po dobu týdne až dvou. To je normální - není to krvácení jako při menstruaci, ale spíš „výtok s krví“.

Nejsou žádné velké bolesti. Pokud máš bolest, můžeš si vzít paracetamol. Nekoukej na ibuprofen - ten zvyšuje riziko krvácení. Není třeba žádná silná léčba. Většina žen se vrátí do práce už druhý den. Některé si berou dva dny volna, jen aby si odpočinuly.

Co musíš dělat po konizaci?

Po zákroku se musíš vyhnout několika věcem, jen na pár týdnů:

• Nepoužívej tampony - používej jen podložky. Tampony mohou způsobit krvácení nebo infekci.
• Neměj pohlavní styk - alespoň 4-6 týdnů. Tělo potřebuje čas na hojení. Když se zasahují do oblasti, může dojít k opětovnému krvácení nebo zpomalení hojení.
• Nepoužívej vaginální vložky, mýdla nebo sprchy - jen obyčejnou vodu. Nejde o to, že bys se musela koupat, ale že se nemáš „čistit“ dovnitř.
• Nepřetěžuj se - nezvedej těžké věci, nejezdi na kole, nechodíš na běhání. Dávej tělu čas.

Po 6 týdnech ti gynekolog doporučí kontrolní kolposkopii - jen pro jistotu. A pak se vracíš na pravidelné Pap testy každý rok. Pokud byla konizace úspěšná, můžeš se vrátit k normálnímu screeningu.

Je konizace nebezpečná?

Ne. Konizace je bezpečná procedura. Komplikace jsou vzácné. Nejčastější riziko je mírné krvácení - ale to se řeší doma. Mnohem vzácnější je infekce - proto ti lékař dává antibiotika. A ještě méně častá je nehojení nebo stenóza děložního hrdla - ale to se dá léčit.

Jedna věc, o které se mnoho žen obává: zda ti konizace ovlivní schopnost otěhotnět. Většina žen po konizaci těhotnějí bez problémů. Výjimky jsou jen u těch, kteří měli několik konizací nebo byl odstraněn velký kousek tkáně. I pak se dnes používají metody, které minimalizují riziko - například laser, který nezničí okolní tkáň.

Největší riziko je nezákrok. Pokud necháš abnormální buňky beze změny, mohou se vyvinout v rakovinu děložního hrdla - a ta je mnohem náročnější na léčbu. Konizace je předchůdce preventivní péče. Je to jako včasná oprava štěrbiny ve střeše - než začne pršet.

Kde se konizace dělá v Brně?

V Brně je několik specializovaných center, kde se konizace provádí s vysokou kvalitou. Nejčastěji se dělá v gynekologických klinikách na Fakultní nemocnici Brno, v Centru pro ženské zdraví na Křížové nebo v soukromých gynekologických praxích, které mají moderní laserové vybavení. Vždy se ujisti, že lékař má zkušenosti s laserovou konizací - ne s elektrokonizací. Laser je přesnější, rychlejší a méně invazivní.

Nezaměňuj konizaci s běžným Pap testem. Konizace je operace. Pap test je jen vzorek. Pokud ti gynekolog řekne „děláme ti konizaci“, neříkej si „je to jen kontrola“. Je to zákrok - ale zákrok, který tě zachrání.

Co dělat, když máš strach?

Strach je normální. Každá žena, která přišla na konizaci, měla ho. Ale když víš, co tě čeká, strach klesá. Většina žen říká, že to bylo horší v hlavě než ve skutečnosti. Pokud máš strach, řekni to lékaři. Může ti dát mírný sedativum. Můžeš si vzít s sebou někoho, kdo tě bude držet za ruku. Můžeš si před zákrokem přečíst něco o tom, co se děje - a pak se rozhodneš, zda chceš sledovat postup na monitoru. Některé ženy to chtějí, jiné ne.

Největší chyba je odložit konizaci. Ne protože je nebezpečná - ale protože čím dříve ji uděláš, tím menší je riziko, že se změny rozšíří. A tím větší je šance, že se ti tělo zcela zotaví a že ti nic nezůstane.

Co se stane po konizaci, když chceš mít děti?

Je to důležitá otázka. Konizace sama o sobě nezabraňuje těhotenství. Většina žen, které měly konizaci, měly později děti bez problémů. Ale v některých případech - pokud byl odstraněn velký kousek tkáně - může být děložní hrdlo slabší. To znamená, že v pozdním těhotenství by mohlo dojít k předčasnému otevření. Proto se ženám, které chtějí mít děti, po konizaci doporučuje speciální sledování během těhotenství - například měření délky krčku dělohy.

Pokud jsi měla konizaci a chceš těhotnět, řekni to svému gynekologovi. Ten ti pak může doporučit, kdy začít a jak se chovat během těhotenství. Většina žen po konizaci má plnohodnotné těhotenství - jen potřebují trochu větší péči.

Je konizace náhradou za vakcinaci proti HPV?

Není. Konizace není prevence. Je to léčba. Prevence je vakcinace proti HPV - a ta se dělá děvčatům před prvním pohlavním stykem. V České republice je vakcinace zdarma pro děvčata ve věku 13 let. Pokud jsi v tom věku nebyla očkována, můžeš se ještě dnes očkovat - až do 26 let. Vakcinace snižuje riziko vzniku abnormálních buněk - a tedy i potřebu konizace.

Nezapomeň: konizace je reakce na problém. Vakcinace je prevence. Oba kroky jsou důležité - ale jen jedna z nich ti může zabránit v tom, abys vůbec potřebovala konizaci.

Co se stane, když se konizace nezdaří?

Když se po konizaci zjistí, že zbyly abnormální buňky, lékař doporučí opakovanou konizaci nebo jiný zákrok - například hysterektomii. Ale to se stává jen u 5-10 % případů. Většina konizací je úspěšná. A pokud se opakuje, znamená to, že tělo nemá dostatečnou imunitu proti HPV - a pak se doporučuje další sledování a možná i imunoterapie.

Nejde o to, že jsi „selhala“. Jde o to, že tělo potřebuje trochu více podpory. A to se dá řešit.