Angína: co to je, jaké jsou příznaky a jak ji úspěšně zvládnout

Angína, neboli zánět hltanu a mandlí, postihuje každého – od dětí po dospělé. Někdy se projeví jen jako bolest v krku, jindy se přidají horečka, obtíže s polykáním a celková únavnost. V tomto článku vám přiblížíme, kdy je na řadě běžná nachlazení a kdy už je potřeba navštívit doktora.

Jak poznat, že máte skutečnou angínu?

Nejčastější varovné signály jsou ostrá bolest v krku, která se zhoršuje při polykání, a červené, zanícené mandlí s bílými skvrnami nebo hnisem. K tomu často přibude horečka nad 38 °C, bolest hlavy a zvětšené lymfatické uzliny na krku. Pokud se objeví výrazná únava nebo kašel, může jít spíše o jiný typ infekce, ale kombinace výše uvedených příznaků téměř vždy ukazuje na angínu.

U dětí se může objevit i ztráta chuti k jídlu a iritabilita. Proto je dobré sledovat, zda si dítě nechce jíst, pije málo a je často plačlivé. Přítomnost bílých skvrn na mandlích v kombinaci s horečkou by měla vyvolat telefonát lékaři.

Co dělat, když máte podezření na angínu?

Prvním krokem je odpočinout si a pít hodně tekutin – voda, teplý čaj s medem nebo vývar pomáhají zvlhčit sliznici a zmírnit bolest. Pastilky nebo spreje s lokální anestetikou (např. lidokain) mohou poskytnout rychlou úlevu.

Pokud jsou příznaky mírné, můžete vyzkoušet i domácí prostředky: kloktání slané vody (½ lžičky soli ve sklenici teplé vody) dvakrát denně pomáhá redukovat zánět. Proti horečce a bolesti můžete použít ibuprofen nebo paracetamol – dodržujte doporučené dávky.

Na druhou stranu, pokud se objeví vysoká horečka, potíže s dýcháním, silná bolest při polykání, nebo pokud symptomy přetrvávají déle než 3–4 dny, je čas navštívit praktického lékaře. Ten může provést rychlý rychlý test na streptokoky nebo odebrat výtěr z mandlí a na základě výsledku předepsat antibiotika.

Antibiotika nejsou vždy nutná – pokud je příčina virová, antibiotika nepomohou a jen zvyšují riziko rezistence. Proto je důležité mít potvrzení od lékaře, než začnete s léčbou antibiotiky.

Po ukončení antibiotické kúry se doporučuje doplnit probiotika (např. jogurt se živými kulturami) a pokračovat v hydrataci. To podpoří obnovu střevní mikroflóry, která může být antibiotiky narušena.

Prevence: Jak se vyhnout opakovaným zánětům hltanu

Prevence angíny začíná každodenní hygienou. Pravidelné mytí rukou, vyhýbání se sdílení pití nebo jídelních nástrojů a zakrytí úst při kašli či kýchání výrazně snižují šanci na přenos bakterií. V chladném období je dobré posílit imunitu – dostatek spánku, pestrá strava a vitamín C (citrusové plody, paprika) jsou základ.

Pokud často trpíte angínou, může pomoci i posílení obrany těla pomocí probiotik v podobě fermentovaných potravin (kefír, kysané zelí) nebo doplňků. U lidí s častými infekcemi se také doporučuje pravidelná kontrola u ORL specialisty, který může zkontrolovat stav mandlí a navrhnout případnou operaci, pokud jsou mandlí opakovaně zanícené.

Na závěr si připomeňte, že angína není nic, co by se mělo brát na lehkou váhu. Včasná diagnostika a správná léčba vám ušetří bolest, zamezí šíření infekce a pomůže rychle se vrátit k normálnímu životu.

Vítejte na mém blogu! Dneska bych vám ráda pověděla, kdy je třeba s angínou zamířit do nemocnice. Spousta z nás si myslí, že angína je banální onemocnění, které ustoupí samo. Ale co když je to naopak vážnější? A kdy vůbec je čas jít s angínou do nemocnice? Pojďme se na to podívat blíže.